August 2014

Omluva,info..

22. august 2014 at 20:17 | Natyლ |  Diary
Ahooj..
Dooost dlouho jsem nic nenapsala a ani jsem neobíhala affs..Za což se fakt mooooc omlouvám,mrzí mne to!A taky doufám,že mne pochopíte a nebudete se na mne až tak moc zlobit.Ikdyž máte dost velkej důvod..!! Můžu jen doufat,že to pochopíte..:)
Takže první věc,proč jsem nepsala je to,že nemám nejde internet..Vlastně ani nevím,proč to nejde..Problém je možná v mém notebooku..teď je to všechno v opravě..a ještě nám ani nedali vědět,takže fakt nevím,kdy to pujde..Teď píšu na rychlo z knihovny,která je dnes otevřená déle! Za což jsem ráda,protože můžu dát aspoň takhle vědět..Dala bych vědět dříve,ale knihovna byla celou tu dobu zavřená!..Taky jsem si vzpoměla,že jsem po dlouhé době v knihovně!! A když už tu jsem,tak proč ne...Než mi pujde internet,tak budu psát a obíhat jen v pátek! Štve mi to..ale jsem ráda aspoň za tohle! ...Nevím tedy jak to bude při škole,ale uvidím..
No a další důvod je takovej,že toho mám teď tak nějak hodně..
Pokud vás to z mého života nezajímá,tak prosím radši ani nečtěte..Nechci to cpát někomu koho to nezajímá a má pak ještě hloupý kecy..:)
Takže..Jde hlavně o mojí sestřenici,kterou mám fakt hrozně ráda,ale dost dlouho jsem jí neviděla na to,že jsem jí dříve viděla skoro pořád..No tak mi to bylo divné..A dozvěděla jsem se,že je tak nějak v blázinci.Že to začalo všechno tak nějak postupně až se nakonec zhroutila a skončila v blázinci.Prý to začalo tak,že jí začali všichni ve škole nadávat,protože jedna holka tam o ní roznesla něco,co není pravda a její kamarádka?Ta tomu věřila a řekla všem jedno dost velké tajemství,které jí moje setřenice řekla.Nebudu říkat,co je to za tajemství,to tu moc nechci rozvádět.No a ona to prostě nezvládla..Změnila pohled na svět,sebevědomí jí dost kleslo apod. věci..Dost jsem se tomu divila,protože to pro mne byla vždy ta sebevědomá,cílevědomá holka.A najednou takovej opak?..Nevěděla jaký je smysl života,nevěděla,proč žít a proč je ten svět tak krutý..Prostě nesnášela všechno kolem sebe včetně jí.Začala si ubližovat..Ale né tak,že by se řezala nebo něco podobného..Začala si ubližovat vnitřně,ale i tak trochu jinak.Začala hulit trávu,dost silně..Ale fakt..začala taky fetovat a pít alkohol,skoro vůbec nespala,radši pila,hulila,fetovala.Odjela mimo město,kde si našla takovou partu "lidí" (?!!) (neví se jistě,kdo to je...protože nikdy neřekla jejich jména ani kde vlastně bydlí,ani v jakém městě).Hodně za nimi jezdila a oni za ní.Říkala,že to ,ale nejsou lidi.Dost mě to vyděsilo,když jsem to slyšela..ale nikdo jí to prý nevěřil,protože všichni věděli,že už se z ní stává blázen. (Já si ale myslím,že na tom něco bude..že ty "lidi" fakt jsou..vlastně..jako co tí myslela?Že to nejsou lidi..Fakt nevím) Potom jednou když přišla domu,tak jakoby zpívala něco o magii,temnotě apod..Když na ní promluvili,tak začala hrozně šílet,křičet,brečet...po chvilce se začala hrozně smát..Tak se rozhodli,že jí dají k psychologovi..S ním,ale nemluvila..tak jí dali k psychiatrovi...Jemu jen jednou odpověděla,že zemře....Nakonec...zkončila v blázinci.No a prý s nikým jiným než se mnou mluvit nechce.Zítra za ní jedu.Jsem z toho abych řekla pravdu nervozní.Bojím se o ní a vlastně celkově..Prý je teď uplně jiná a taková zvláštní..Tak mám z toho trochu divnej pocit.
No a jinak se musím dost připravovat do školy.Protože musím teď vážně zamakat..A přes prázdniny jsme se měli naučit docela dost věcí..A já? Neumím ani půlku..

No a budu muset končit!Zítra je také otevřená knihovna..No..takže zítra oběhnu affs:)Ale..nevím přesně kdy
Tak ahoj:)

Polyvore 1.

2. august 2014 at 20:11 | Natyლ |  Fashion
Ahoj:) Dneska jsem si založila polyvore a udělala jsem tam pár outfitů a rozhodla jsem se je dát sem:)
Který se vám nejvíc líbí? Hlasujte v anketě..:)

1.
Miluju retro!! A hrozně se mi líbí červeno černá kombinace barev..:)


Retro


2.
Takovej styl oblečení se mi také hrozně líbí:) Mi připomíná,že si musim koupi nějaký nový košile..:D!!


Chemise,top..

3.
:)


Good

4.


crop top


Life is funny?-Úvod+1.kapitola

1. august 2014 at 13:11 | Natyლ |  Story-Life is funnny
Ahoj:) Tak jsem se konečně rozhodla dát sem ten příběh:) A prosím buďte ke mě upřímný a UPŘÍMNĚ mi řekněte,co si o tom příběhu myslíte a jestli mám pokračovat.:)
Já doufám,že ta první kapitola není moc dlouhá nebo zase naopak moc krátká..:/ Mně se to zdá tak akorát,ale nevím jak vám:) A také v této kapitole není nic moc zajímavých věcích..Je to spíš takovej úvod a začátek..:)

Life is funny?


Úvod:
Není nic lepšího než být sama. Proč? Když je Christy sama, tak má pocit, že může vše, bez toho, aby ji někdo řekl, že tohle dělá špatně, tohle nemůže a tak dále. Nejraději se prochází sama, v dešti a s iPodem. Naprosto neví, jak si má života užívat a popravdě ani neví, proč by se měla celej život o něco snažit a pak umřít. Přijde ji to jako naprostá hloupost.Dost věcí se ale změní po té, co nastoupí na Střední školu. Pozná nový životní styl,pozná lásku,ať už pravou nebo nepravou a postupem času začne zjišťovat, že musí udělat něco proto,aby zemřela s pocitem štěstí. Bohužel pokus o jakékoliv malé štěstí se jen zvrtá a…No nechte se překvapit.


1.kapitola - Všechno nové. Já stejná.

Tak jo. Právě nastupuji do autobusu a říkám si, jestli by nebylo lepší jet někam jinam a už se nevrátit. Bohužel už tu sedím a jedu do nové školy mezi nové lidi. Jak moc se těším. Ne! Netěším se ani trochu. Nemám na co se těšit. Školy mi vždy přišly tak stupidní. Při tom všem přemýšlení na mne najednou promluvil nějaký kluk. "Ahoj, jmenuju se David. Ty jsi tady nová?" ..Já jsem na něj jen ale podivně koukala a neodpověděla. Nevím, jestli to bylo z toho důvodu, že jsem při pohledu do jeho krásných hnědých očí nevnímala, co vlastně říká a nebo jsem mu jen nerozuměla. Snažím se co nejrychleji vystoupit z autobusu, aby mne už neviděl! A moment, jak se vlastně jmenuje? Já jsem pitomá. Ani se nedivím, že od sebe ty lidi tak odpuzuji. Můžu si za to sama! A kruci, támhle je! Musím se jít rychle schovat! Snaha marná…"Ahoj ,ty jsi tu nová viď?" …Můj bože! To je šílený! A proč se mne na to vůbec ptá ? Co když se mu líbím? Ne to je hloupost…"Jo to jsem..Proč se ptáš?", odpověděla jsem. "No ptám se, protože mám napsat seznam všech prváků. Takže…jak se jmenuješ?".Potichu jsem zamumlala moje jméno a doufala, že mi rozuměl. Tak tohle je jako zákon schválnosti. Poprvé na mne promluví nějaký hezký kluk a nakonec zjistím, že to bylo jen z nutnosti. Ale už se tím nebudu dále zabývat a jdu normálně do školy. Vešla jsem a vůbec jsem netušila,kam mám jít. Chtěla jsem se někoho zeptat, ale hrozně jsem se styděla. Na štěstí mne oslovila nějaká holka a zeptala se mne, kdo jsem. Tak jsem jí o sobě řekla a ona mi ukázala moji třídu. Když jsem přišla do třídy, tak jsem tam byla naštěstí první. Sedla jsem si do zadu k oknu a doufala, že si ke mne nikdo nesedne. Konečně ty hodiny rychle utekly akorát ještě na oběd. Obědy jsou stejné jako vždy. Kuchařky, co vám hnusně dávají oběd na talíř, hnusný upocení sportovci, co se k obědu ženou jako stádo koňů. Naprostá hrůza. Sedím tu a doufám, že o mne nikdo neví.. No neuvědomuji si, že přitahuji více pozornosti, než ostatní. Ano, nejsem tu jedná, kdo je tu nový, ale člověk, co nikam nezapadá a je jiný než ostatní, vždy "zaujme" nejvíc. Přijde mi, že je pro mne všechno nové, protože na základce jsem byla smířená s tím, že na mě všichni házejí divný obličeje, ale tady? Tady je to jiné. Jsou tu jiný lidi, starší lidi. Velká změna. Jen já jsem pořád stejná. Nějak si začínám uvědomovat, že by bylo fajn patřit někam mezi normální lidi. Musím se změnit!